Kritické okamžiky aneb rozmohl se nám tady takový nešvar

V době, kdy nemůžeme za větrem cestovat do zahraničí, se i naše spoty plní kitery někdy až k prasknutí. S rostoucím počtem lidí na spotu roste i potřeba bezpečného a ohleduplného chování jezdců a jejich doprovodů.

Občas totiž nejen začátečníci, ale i zkušení borci předvádějí věci nevídané až nebezpečné, takže zbytečně vznikají situace, které nemusí vždycky končit dobře pro jezdce nebo pro vybavení.

Vlastně všechny mé poslední sessions začínaly na přelidněné/překitované pláži. Rozhodl jsem se oprášit svůj starý článek, který se zabývá chováním na spotu. Tentokrát nebudu tak obšírný, ale zaměřím se pouze na nešvary, které vídám nejčastěji.

Základní pravidlo je: chovat se co nejbezpečněji pro sebe i ostatní, co nejméně překážet a používat hlavu (tedy myslím mozek, nikoli lebku na prorážení překážek).

Předpokládám, že mám nafouknutého a navázaného správně velkého draka a jsem připravený jít na vodu. Co jsou kritické věci, na co si dát pozor případně co zkontrolovat?

1. Správně navázané liny.

Prošel jsem si liny pořádně? Neprohodil jsem bar navázaným drakem? Není nic více obtěžujícího než kiter, který se chystá startovat, ve frontě za ním čeká dalších pět takových a on zjistí, že má prohozené liny.

Na Neusiedleru úplně běžná situace. Takový borec by si to měl sbalit a jít si to bokem opravit, aby nepřekážel. To samozřejmě nikdo nedělá, rozmotává to na místě a ostatní čekají. Situace nervózní.

2. Správně zaháknutý chicken loop za hák.

Mám správně zaháknutý chicken loop? Nedrží mi kite pouze ze chicken dick (spisovně česky čuráček)? Takový kite se po odstartování odhákne a proběhne takzvaný start un-hooked s rozběhem kitera po větru případně odhozením kite tamtéž. Situace nebezpečná.

Já jsem si zvyknul v okamžiku startu, těsně než zvednu palec, udělat rychlý „start check“: správně zacvaknutý trapéz, správně zacvaknutý a držící chicken loop, správně zaháknutý leash na obou koncích a správně zaháknutý chicken-loop na trapézu.

navázání line na kiteboarding

3. Start s drakem ve větru.

Situace na Mlýnech úplně běžná. I zkušení borci startují zprostřed pláže, kde nefouká, rozbitý vítr tam jde přes maringotky a stromy.

A pak se diví, že jim drak kolabuje, že za ním běží nebo jedou v lepším případě po zadku v horším po ústech. Nejbezpečnější start je s drakem co nejvíce u vody, ani nedávat draka na dvanáctku a co nejrychleji jít s drakem pod úhlem 45 stupňů do vody.

Jak jeliťácky odstartovat draka předvedou dva zkušení borci (toho času jelita). V roli Buddyho je autor článku a v roli jezdce nejmenovaný kamarád (zdravím Tě, Robo :-))

4. Pouštění baru v okamžiku startu.

To je asi největší blbost, co na spotu vídám. Schválně, až budete na Mlýnech nebo Neusiegu, podívejte se, kolik jezdců po odstartování sundá obě ruce z baru a někdy frajerským krokem jde, jindy sprintem prohnutý v pase vzad letí za letícím drakem.

Možná jsou to borci na takovém duchovním stupni, že řídí draka vědomím. Prosím, my ostatní na nižších stupních řiďme draka rukama! Pokud jezdec pustí bar, připraví se tím kompletně o možnost draka řídit. A když začne drak dělat psí kusy, než jezdec bar chytí, už je pozdě a drak i jezdec se poroučení k zemi. Situace hloupá až nebezpečná.

5. Start, kdy jezdec má před sebou lidi nebo kity.

V dobách návalu na plážích situace opět běžná. Bohužel nebezpečná pro ty překážky. Pokud drak jezdce potáhne, ten běží a bere s sebou vše, co má před sebou. Prošlápnuté kity na Mlýnech jsou nemilý suvenýr ze startu borce, kterého start překvapil divokostí. Situace nebezpečná.

6. Volba správného nadhazovače neboli Buddyho.

Zvolit si správného startéra je pro start klíčová záležitost. Základní vlastností dobrého Buddyho je, že přemýšlí a chápe jednoduché souvislosti. Např. se podívá, jestli nemáte na drakovi zamotané liny, postaví draka do větru tak, že drak je nafouknutý a má lehký a plynulý tah nahoru.

Nepustí draka, pokud v něm není vítr, protože ten začne couvat a bere vše, co mu leží v cestě. Když už se neumí jezdec postavit správně do větru, měl by to být Buddy, kdo to udělá. Já mám v hlavě seznam jezdců (a dobrých jezdců) – kamarádů, od kterých si draka startovat nenechám. Raději oslovím kolemjdoucí babku s chrastím. Ale pokud musím (žádná babka kolem nejde), tak ho jen poprosím, tady mi to podrž a až mávnu, pusť to a prosím na nic jiného nesahej 😊.

7. Překážky na pláži.

Teď mluvím o foilech a otočených windsurfech. Taky už se o tom napsalo hodně, hlavně v době předfoilové to byly útočné až spílací články směrem k windsurfařům, že si své krámy mají dávat bokem a ne je otočit tím půlmetrovým nožem nahoru doprostřed startovací plochy.

Situace se moc nezměnila, otočené windsurfy rozeseté po celé pláži jsou k vidění na všech místních spotech. Bohužel k nim přibyly hydrofoily. Já chápu, že je to velký krám a že je daleko snazší je nechat ležet hned u vody, protože až lehne vítr, přeci hned přeskočím z twin tipu na foila.

Ale je to stejně nebezpečná překážka jako otočený windsurf. Já mám taky foila a když ho nechám ležet na pláži, snažím se křídlo schovat k nějaké jiné překážce. Na Mlejnech ho zahrabu do kopřiv hned na pláži, takže pokud by na něj letěl kite, mohl by se při troše štěstí zastavit o křáky. Není to stoprocentní, ale mohlo by to trochu pomoci. Na Ráches věším foila na značku popisující chování na spotu. To mi přijde příznačné. Ostré překážky na pláži je situace nebezpečná.

překážky na spotu

8. Trimování, poskakování a jiné lelkování s drakem na pláži.

Lelkující borec s kitem na hlavou bezpečně uzavře pláž pro jezdce, kteří chtějí startovat nebo se chtějí vrátit z vody na pláž.

Trimují hlavně začátečníci, štelování draka na milimetry do absolutní spokojenosti je výsadou nezkušeného kiterského mládí. Zkušení zase často postávají na pláži a lelkují, kecají, fotí se a vůbec dělají spoustu zbytečných činností s kitem nad hlavou.

To se začátečníci ještě bojí dělat. A hopsají na pláži všichni! O tom už jsem psal několikrát, snad nejrozšířenější nešvar. Zatím mi nikdo nedokázal vysvětlit, proč při odchodu do vody škube za bar (vyjma duchnařů, tam je to součástí startu), přitahuje divoce bar a skáče. Nejlépe ještě přitahuje nohy do pozice lotosového květu. Lelkování na pláži s kitem nad hlavou je situace nervózní až nebezpečná.

9. Přednosti na vodě.

O tom se napsalo hodně, je to na cedulích na kitových spotech po celém světě, tak nějak se to dodržuje. I když nedávné zamotání mých dvou kamarádů daleko od břehu na Mlýnech svědčí o tom, že to někdy se to zas tak moc nedodržuje.

Jen pro připomenutí: přednost jízdy má jezdec, kterému fouká do pravé ruky na baru a jezdec, který startuje od břehu má přednost před tím, kdo chce přistávat. Jedinou výjimkou na světě je Rozkoš, kde je vítr a spot tak kvalitní, že má raději přednost jezdec vycházející z vody před tím, který startuje.

10. Smotání draka a lajn po ježdění.

To je to nejlepší, co může kiter po ježdění udělat. Jen přistát, hned si smotat liny, teprve poté dát pusu své partnerce nebo babce s chrastím a vzápětí si odtáhnout kite mimo startovací plochu nebo rovnou smotat.

Já balím často draka jen na spíry a schovám si ho k autu. Tím odstraním překážku a zároveň mi ho nepřeběhne divoce startující kamarád.

Tedy pardon, popravdě to poslední dobou nedodržuju vůbec. V rámci marketingových a prodejních akcí nechávám ležet nové North draky uprostřed plochy, aby byly vidět a jezdci si je mohli vyzkoušet. Za to se omlouvám, vím že je to z mé strany nezodpovědné. Snad mi to prominete s vědomím, že pokud někde na pláži uvidíte mého Northa, můžete si jej klidně půjčit na vyzkoušení 😊.

obal na kite

V následujících uvolňovacích dnech vám přeji hodně šťastných kitodní a žádné nepříjemné zážitky, i kdyby byly velmi intenzívní.

Aloha a uvidíme se u vody. Přemek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *