10 tipů jak na kitování v pořádné kose aneb Wim Hoff s drakem

Dnes je Silvestr, ale se sněhem to zatím nevypadá nijak růžově. U našich jižních sousedů je to lepší, ale tam zase nemůžeme. Zapeklitá situace. Co dělat? Nezbývá než kitovat tak, jak to známe a jak to máme rádi. Na vodě. Že je kosa? Ano, je. Ale dá se to. Mám pro vás pár tipů, jak to zvládnout, užít si to s radostí a bez následků.

 

Motto: Není třeba se bát studené vody. Není to tak hrozné. Berte to jako výzvu a vyzkoušejte to. V nejhorším vylezete ven a řeknete, že je to blbost 😊.

 

Z té fotky to nevypadá, ale byl Štedrý den a bylo pěkných pět stupňů :-).

Znám spoustu borců, kteří tvrdí, že jezdí pouze v teple a že do studené vody nevlezou. Ale co dělat, když sníh není, Egypt je vyprodaný a u moře nás nikde nechtějí?

 

Tip 1: Udělejte všechno pro to, aby vám bylo co největší teplo. Před ježděním, při ježdění i dostatečně dlouho po ježdění.

 

Před ježděním se snažte do těla nakumulovat co nejvíce tepla. Topení cestou v autě na spot mějte na plné kule, i když spolujezdci budou omdlévat. To teplo se bude hodit. Při strojení draka buďte co nejvíce a nejtepleji oblečený, mějte čepici a pokud to jde, tak i rukavice.

Důležité je, abyste šli na vodu a bylo vám opravdu teplo. I na ruce a na nohy. To je efekt sauny. Bez pořádného nažhavení v sauně byste do ledové vody lezli těžko. Je blbost si myslet, že když mi bude na břehu zima, na studenou vodu se dobře připravím. Funguje to přesně naopak.

Já osobně se v rozehřátém autě nejdříve převleču do neoprenu. Na neopren si vezmu mikinu nebo bundu, vezmu si ponožky a boty a teprve takto jdu foukat draka. Při foukání si neopren trochu zapotím a teplo se mi tam dlouho udrží.

 

Tip 2: Vše si připravte tak, abyste se při strojení co nejméně zdržovali a mohli jít co nejdříve na vodu.

 

Každé zdržování na studeném větru vám vysává teplo. Máte zamotané lajny od minulého kitování? To je problém, který vás stojí drahocenné kilojouly. Máte nastavené strapy na bosé nohy ještě z výletu do Egypta? To samé. Vše si pečlivě připravte, domácí přípravu oceníte právě v takové chvíli. V létě je to jedno, teď se hraje o minuty a vaše pohodlí na vodě.

 

Suchá příprava:

• Před výjezdem na studenou vodu si přemotejte v klidu lajny, pokud víte, že minule jste je balili v rychlosti a zmatku.
• Nastavte si pady a strapy, pokud víte, že jste předtím nejezdili v botičkách nebo že minulé nastavení nebylo optimální.
• Nezapomeňte si zkontrolovat, a hlavně přibalit pumpu, trapéz, neopren, botičky, rukavice, kuklu.
• U vody si připravte trapéz k rozmotanému baru a prkno k vodě, co nejblíže místu, kde budete nastupovat.

 

Tip 3: Na vodě při ježdění není nikdy taková kosa jako když stojíte v neoprenu na břehu.

 

Když pominu ruce a nohy (viz další bod), tak při samotném ježdění nebývá taková kosa, jak si člověk předem myslí. Především děláte věc, kterou máte rádi a plně se na ní soustředíte. To vám zaměstnává pozornost, která pak nemá čas řešit nějakou zimu. Dále jedete na adrenalinu, který taky blokuje pocit zimy. Prostě když poprvé zkusíte jezdit v hodně studené vodě, zjistíte, že to zdaleka není tak hrozné, jak to vypadalo.

Trochu vás překvapí, když se po pár minutách ježdění poprvé pořádně zkoupete, třeba při pořádném pádu a zatopí se vám i hlava. To je trochu šok, při kterém si teprve uvědomíte, že ta voda je fakt ledová 😊. Ale šok brzy přejde a jezdíte dál.

 

Tip 4: Chraňte si zejména problematické části těla, tedy ruce (hlavně prsty), nohy a hlavu.

 

S nadsázkou lze říci, že pokud by nemrzly prsty a nohy, bylo by ježdění ve studené vodě celkem pohoda. Samozřejmě předpokládám, že používáte dostatečně teplý neopren. Prsty mrznou hlavně proto, že jsou při ježdění nedostatečně prokrvovány. Ruce jsou při ježdění zvednuté nahoře a krev tedy musí překonávat gravitaci. Dále bývají zmáčknuté v rukavicích, které taky zabraňují přítoku teplé krve. A ještě ke všemu jsou ohnuté kolem baru, který na ně mačká a dále znesnadňuje průtok krve.

 

Zabránit zmrzlým prstům lze pomocí dobrých rukavic. Nejen teplých, ale i správně velkých. Rukavice musí být akorát. To znamená ani ne malé, aby nemačkaly prsty, ale ani velké, aby nepadaly a neteklo do nich zbytečně moc vody. Palčáky jsou teplejší než rukavice prstové, protože prsty v nich se o sebe zahřívají navzájem. Zase jezdec za teplo zaplatí nešikovností. Zkuste v palčákách navázat lajny na draka.

Já doporučuji rukavice přetáhnout přes neopren na zápěstích. Nikoli naopak. Ať raději teče do rukavic než do neoprenu. Pokud mají rukavice pásek přes zápěstí, tím lépe, ale pozor, neutahujte pásek příliš.

 

 

Tip 5: Můj trik, jak si zahřát zmrzlé ruce: udělat si krátkou pauzu na břehu.

 

I pro mne jsou prsty nejkritičtější. Nejvíce se mi osvědčilo jezdit zhruba dvacet minut, zahřát se po těle a zvyknout si na studenou vodu. Ruce mi za tu dobu samozřejmě náležitě promrznou. Když se cítím v pohodě, až na ty ruce, přijedu ke břehu a položím draka na zem. V zimě bývá pláž prázdná, takže si dovolím stát na prkně na břehu a ani nevystupovat z botiček (wakových botiček). Ruce svěsím dolů podél těla třepu s nimi. Pokud není vítr úplně ledový, sundám si rukavice.

Během chvíle mě začnou prsty „přicházet k sobě“. To je takový ten pocit, co znáte z dětství, když jste přišli domů z koulovačky a prsty na nohou a rukou vás začaly v teple šíleně bolet. Čím více zmrzlé, tím větší bolest. Ale nejsme z cukru. Tím, jak prsty přijdou k sobě, zahřejí se a vjede do nich velmi příjemný pocit. Během deseti minut mohu jít zpět na vodu a od té doby mi prsty na vodě nepromrznou, i když jezdím hodinu. Většinou končím, protože už je mi celkově zima nebo jsem unavený, ale ne proto, že mi mrznou prsty.

Podobné je to s nohama, myslím spodní částí nohou – lýtka, kotníky a prsty na nohou. Nohy mrznou z několika důvodů. Jsou stažené ve strapech a neproudí do špiček teplá krev. Nohy jsou nejvzdálenějším místem od srdce, takže dotlačit tam krev je pro tělo nejsložitější, i když přitékající krvi pomáhá gravitace. Dále se nohy nejčastěji ráchají ve studené vodě, takže i neopren na botičkách je neustále ochlazován. A občas vám do botiček zateče studená voda a ochladí vaši teplou, co jste si již pracně zahřáli.

 

Tip 6: Zajistěte si botičky tak, aby vám do nich netekla voda a stále dokola se neochlazovala.

 

To je asi jediné, co opravdu aktivně ovlivníme u nohou. Vymyslete si navrstvení neoprenů u botiček a nohavic tak, aby vám neteklo ani do neoprenu a ani do botiček. Opět předpokládám, že používáte dostatečně teplé botičky, a navíc používáte pásky na stažení neoprenu kolem kotníků. To je velmi praktická věc. Bez ní vám buď tečou do bot litry studené vody nebo vám ledová voda stříká až na kulky (záleží, kterou vrstvu dáte jako horní).

Já osobně, pokud jezdím ve strapech a neoprenových botech, mám jako vrstvu na kůži nohavice od neoprenu. Nohavice si zajistím páskem se suchým zipem a teprve přes nohavice a pásek přetáhnu botičky. Pásek vytvoří rozšířené místo a když přes něj přetáhnu botičky, natáhnou se a lépe těsní před natékající vodou. Pásek je možné natáhnout i přes botičky, ale tam hrozí, že se nárazy vody posune a nebude těsnit.

 

 

Tip 7: Pozor na moc utažený pásek kolem kotníků.

 

Když si pásek utáhnete moc, přestane vám do nohou přitékat krev a nohy vám mrznou o to rychleji a více. Pásek musí být tedy utažený tak akorát. Aby pustil krev, ale nepustil vodu. To si vyzkoušíte sami.

Pokud jezdím ve wakových botičkách (v pevném vázání), používám pouze neoprenové ponožky, které přetáhnu přes neopren. Pásky se suchým zipem nepoužívám, protože se mi do vázání nevejdou.

Dalším kritickým místem je hlava. Doporučuji si hlavu chránit kvalitní kuklou. Přeci jen je hlava složitější orgán než ruce a nohy, takže když vám promrzne, může to mít horší následky než promrzlé prsty na nohou. Ježdění má být zábava a nikdo nechce mít po každém ježdění problémy s dutinami.

U kukly je důležité spojení mezi kuklou a neoprenem. Pokud tam místo spoje budete mít díru, poteče vám voda při pádech rovnou na tělo a komfort ježdění se výrazně zhorší. Já používám kuklu, která má ve spodní části dvě vrstvy neoprenu. Vnitřní vrstvu si dám pod neopren na krku a horní vrstvu přetáhnu přes. Vznikne spojení, které perfektně brání průniku vody.

 

 

 

Obecně můžu říci, že mám tělový neopren vždy jako nejnižší vrstvu. Chci, aby mi do něj teklo co nejméně. Ať mi raději teče do rukavic a bot, ale hlavně ať mi neteče pod neopren.

 

Tip 8: Jezděte co nejaktivněji. Pohyb znamená zahřátí. Strnulost znamená kosu.

 

Každý má svojí vlastní představu o aktivním ježdění, takže se vyberte tu vaši nejaktivnější a to jezděte. Každé ježdění může být zábava, i když se nechcete namáčet, můžete něco trénovat. Pilovat triky na jistotu, tranzistory (transitions 😊), skoky s graby, jednoduché rotace. Cokoli. Udělejte si ježdění zábavné a uvidíte, že vám zima nebude.

 

Tip 9: Pozor na dlouhé plavání a pobyt ve vodě.

 

Když v případě problémů plavete v létě v teplé vodě, je to nepříjemné, ale v zásadě nic moc se neděje. Pokud plavete v zimě v čtyř stupňové vodě, může to skončit hodně špatně. Voda dokáže tělo úplně vycucnout za pár minut, i když budete mít super neopren. Takže jezděte tak, abyste se nedostali do prekérních situací.

 

Tip 10: Po ježdění je třeba se ihned převléci a zahřát se.

 

Aby ježdění nemělo žádné následky v podobě nachlazení, je potřeba se dostat co nejrychleji do tepla. To znamená se nejdříve převléci do suchého a teplého a teprve potom jít balit draka. Navlečte na sebe všechno, co máte. Teplé oblečení, čepici, rukavice.

Z vlastní zkušenosti vím, že člověk nejvíc vykosne po ježdění, pokud se plandá po pláži v mokrém neoprenu, kecá s ostatními, fotí, balí draka nebo dělá jiné, zbytečné věci, které se dají krásně dělat v teplém oblečení. A zase na cestě domů si nakulte topení naplno, i když vám spolujezdci budou nadávat.

 

Jestli si myslíte, že jsem se zbláznil, zajeďte si, až bude v lednu foukat, na Nové Mlýny na MKB. Určitě tam najdete windsurfaře. Zdendu Kocmana a jeho partičku. Ti jezdí celý rok. Je na čase ukázat windsurfařům, že ani kiťáci nejsou žádný bábovky.

Doufám, že se potkáme na Čápovi a pěkně pojezdíme, až zase bude foukat jižáček a bude krásných pět stupňů.

Těším se na setkání.

Aloha Přemek