kiteboarding přednáška
11.3.2018
Kategorie: Nezařazené, Začínáme

Záznam z přednášky o kiteboardingu

Chcete se dozvědět o kiteboardingu něco víc? Zajímají vás praktické rady, jak se vypořádat s různými situacemi při jízdě na kiteboardu? Pak se mrkněte na záznam z naší přednášky o kiteboardingu.

 

A pro ty, co mají raději text, je níže přepis přednášky o kiteboardingu:

Ahoj Přemku, kiting jako odvětví vznikl v 80. Létech. Jak je rozšířený u nás v ČR?

V poslední době se stal kiting poměrně rozšířený, stává se masovější, je to dobré. Začalo to u nás někdy okolo roku 2005, od té doby řady kiterů stéle rostou, je to parádní.

Já jsem sám zvědav na tuto instruktáž, přátelé pojďte blíž. Dnes je tu rekordní návštěva, my to číslo budeme vědět zítra, ale dnes je tu přes 10.000 možná 15.000 návštěvníků. Je velká šance přilákat ke kitu další zájemce, je tu jeden drak za námi. A Přemku, předávám ti štafetu, je to tvoje.

Děkuji moc. Pozdravím Vás (pozdrav Raška). Přidám se ke gratulaci Ester Ledecké, protože to byl vynikající výkon, myslím si, že to bude největší příběh těchto olympijských her.

Já jsem tady od toho, abych vám představil kiteboarding, kitesurfing, kiting, snowkiting, jak tomu budeme říkat. Je to poměrně mladý sport, v ČR zhruba od roku 2005, na videu můžete vidět jeho vodní verzi. Počítá se mezi adrenalinové sporty, i když abych se přiznal, tak větší adrenalin mám z této přednášky než z ježdění.

O co jde. Jde o to, že jezdec stojí na prkně, může to být board na vodu, snowboard, mohou to být lyže a využívá energii a sílu větru. S drakem se nechá táhnout např. po vodě. Toho draka řídí pomocí baru. Připravil jsem si ukázku baru. Tímto jednoduchým zařízení jezdec řídí draka tak, že mu dává povely, kam má letět a co se bude dít.

Představím vám různé druhy draků. Zde vidíte nafukovacího draka, používá se hlavně na vodu. Na vodu je vhodný proto, že konstrukce draka je nafukovací a když vám spadne na vodu, tak plave a nepotopí se.  Druhý typ draka je komorový drak. Ten si představte jako paraglide, který má komory, které se nafukují proudícím větrem. Komorový drak se používá spíše na sníh (snowkiting).

Jak vypadá samotná jízda. Představím vám teorii jízdy. Když baví dva kiteři mezi sebou, vždy stojí zády k větru. Představte si prosím tedy, že za mnou fouká vít, fouká mi do zad a já stojím zády k větru. Vítr  jde směrem dopředu k vám. Všechno důležité pro kitery se odehrává od mých stran a seshora přede mnou, to znamená tam, kde stojíte vy.

Drak se startuje na pravé nebo na levé straně, pošlu si ho nahoru a poté, když jezdím, mávám s ním zhruba o trochu výše, než stojíte. Když chci jet směrem doprava, mávnu s ním směrem napravo, doleva, mávnu nalevo. Draka ovládám barem, jednoduše zatáhnu za levou stranu baru a drak se pohybuje doleva, zatáhnu za pravou stranu a drak se pohybuje doprava.

Spousta lidí si myslí, že pokud mi fouká do zad, tak já pojedu směrem dopředu po větru. Není to tak, jezdí se do boku, jde o tak zvané křižování větru. Je to kvůli tomu, že jezdec se musí vrátit na to samé místo, odkud vyjel. Takže vyjedu odsud, zde je pláž, tady nastoupím do vody a jedu směrem doprava, vítr mi fouká do zad.

Dojedu na konec, zde se zastavím, otočím se a jedu zpět. Když dojedu na to místo, odkud jsem vyjel, je to všechno v pořádku. Když bych jel po větru, pak se otočil a jel zpět níže, a náhodou za mnou pláž končí 20 metrů proti větru a já jsem stále ve vodě, tak mám problém, protože se zpět na tu pláž nedostanu.

Z toho vyplývá, že základní dovednost, kterou se každý jezdec musí naučit, je nastoupávání proti větru. To je, když mi fouká do zad, já pojedu pod úhlem nahoru dozadu. Nastoupávám proti větru, otočím se, jedu zpět, a když končím, sjedu dolů po větru na místo, odkud jsem vyjel.

Místu přede mnou a nade mnou se říká větrné okno. To je základní teorie větru, základní teorie kiteboardingu, kterou se každý kiter na začátku své kariéry naučí a pak už ji zvládá.

Co ke kiteboardingu potřebuji?

Zaprvé potřebuji draka. Největší věc, taky je nejdražší. Dále potřebuji prkno. Toto je prkno, které se používá na standardní ježdění na rovnou vodu, na chop, tady v ČR. Většinou má poutka, s botičkami je to pokročilejší verze. Dále potřebuji trapéz. To je ta záležitost, co mám na sobě.

Trapéz je spojka mezi jezdcem a drakem přes bar. Zaháknu se do poutka přes hák, zajistím se, zaháknu safety leash a řídím draka. Lidi si myslí, když vidí draka, že jezdec musí mít extrémní sílu v rukách, protože bar držím celou dobu v rukách. Není tomu tak.

Největší síla je přenášena přes tažné liny, přes hák a trapéz do mých zad a do celého těla a já draka jenom řídím tak, že přitahuji levou pravou. Největší síla je v mých zádech. Kiteři tedy vypracované ruce mají, ale zase ne tolik.

Nejdůležitější věc je bezpečnost. 5ekl jsem, že je to adrenalinový sport a někdy toho adrenalinu je dost. Stávají se i ne úplně příjemné věci. Nicméně já říkám, že 99% chyb a nepříjemností si člověk přivodí sám.

Za prvé vždy perfektně odhadnout své možnosti a povětrnostní podmínky. Ty se mění, navíc vít není vidět, je třeba na něj dávat pozor. Sílu větru odhadujeme podle toho, jak se hýbou stromu, jak vám vlají vlasy, jak vítr slyšíte atd. Platí jednoduché pravidlo: silný vítr malý drak a slabý vítr velký drak. Když nemám malého draka a fouká velmi silný vítr, to může být problém.

Odhadnout podmínky je to nejdůležitější. Doporučuji používat kvalitní vybavení, nové věci, ne staré draky, ne staré liny, protože na nich visí váš život, ty musí být v pořádku.

Liny jsou dlouhé cca 25 metrů, takže když mávám s drakem z leva doprava, tak rádius je zhruba 50 metrů. Tzn. že jezdec potřebuje poměrně dost prostoru. Je třeba dávat pozor na to, aby se nikde okolo nepohybovali další jezdci nebo aby okolo nebyly stromy, do kterých by se zamotal, případně dráty při snowkitingu. Další důležitou pomůckou je nedělat machry.

Kde se jezdí? V ČR se jezdí snowkiting kousek od Brna na Vysočině, ČR má pro snowkiting velice dobré podmínky. Je tu spousta kopců bez stromů, jsou to velké pláně bez elektrických vedení. Bývá tu dost sněhu. Nejlepší spoty na snowkiting  jsou Vysočina, Krušné hory, Krkonoše.

Spoty na vodu jsou horší, protože vodní plochy u nás nejsou tak větrné, jak bychom si představovali. Na vodu jezdíme do Německa, Řecka, Egypta atd. Ideální podmínky jsou vítr 8-10 m/s, což je zhruba 30 – 40 km/h. Když je vítr silnější, bereme si menší draky a skáčeme výš.

Na videích jste viděli disciplíny: Freestyle – jezdec jede s drakem a dělá s ním různé opičárny, skáče do výšky, různě se točí, odhakuje se, tomu se říká Freestyle.

Viděli jste vysoké skoky, to je Big air. Pro Vaši představu světový rekord ve skoku do výšky z vodní hladiny je cca 29 metrů. To je zhruba u stropu této haly.

Jezdí se na vlnách, další krásná disciplína na oceánech ve Francii, ve Španělsku, v Maroku, kde jsou nádherné vlny. To je královská disciplína kiteboardingu.

Jezdí se závody v rychlosti a normální smrtelníci jezdí freeride. Projedete se mezi ostrovy v Chorvatsku, vezmete si draka na jednom ostrově, tam si dáte oběd a jedete zase zpět.

Poslední dobou vstoupila technologie do světa vodního spotu, a sice v podobě hydrofoilingu. Této velké záležitosti se říká hydrofoil. Je to normální prkno, které je přidělané k letadélku. Když si představíte malé letadélko, které si pouští kluci na stráni, je to stejné, jen je to vyrobené z karbonu a je to přidělané k prknu karbonovou nohou.

Myšlenka je taková, že jezdec jede normálně na prkně, letadélko je potopené ve vodě a když jezdec získá rychlost, začne fungovat vztlaková síla na křidélku letadla. Jezdec se s prknem vznese a pohybuje se tak, že vodní hladina je zhruba uprostřed té nohy.

Tím se odstraní tření prkna o vodu, které je velké. Letadélko nemá prakticky žádné tření, takže se s hydrofoilem dají dosahovat velmi vysoké rychlosti, dá se s tím jezdit ve velmi slabém větru, perfektně to nastoupává protivětru. Není tak úplně jednoduché se na tom naučit, nicméně když má jezdec nějaké zkušenosti s drakem, trvá asi tři až čtyři dni a jezdí na tom.

Je to moc zajímavá věc, posunulo to kiting do nových dimenzí. Začalo se jezdit ve velmi slabých větrech, kdy pro normální kiteboarding nefouká, cca 3 – 4 m/s. To je vítr, který je téměř každý den, takže se dá jezdit často.

Přeji vám hezký den, poděkuji za pozornost a pokud byste se chtěli dozvědět něco o kitu, o tomto krásném sportu, tak nahoře máme stánek, stavte se. Poradíme, pokecáme. Mějte se hezky a přeji hodně sportovních zážitků.

Jestli se vám záznam líbí, tak jej sdílejte dál:)

 

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *