wakebording dakhla

Intenzivní kite trip do Dakhly

Nastává podzim, spousta kiterů řeší, kam pojede v zimě na kitovou dovolenou. Já jsem si vzpomněl, že jsem absolvoval výlet do Mekky kiteboardingu, africké Dakhly. A abyste se pobavili, nechávám to v původním znění (mailech), na pokračování, jak jsem to psal domů a kamarádům. Moc se omlouvám za sprosté výrazy.

(prosím, nedávat číst dětem a mým rodičům už vůbec)

Report č. 1

Ahoj Přátelé,

posílám report z prvního pocitu na Dakhle.

1.

Jelita mi na letišti zajebali bag s věcmi, takže nemám kity, ale třeba ani kartáček, zkrátka kromě jedněch trenek, 14-ky draka bez baru, telefonu a počítače tu nemám nic! Doufám, že mi ho dnes přivezou, jinak by mě jeblo. Lítá sem jen jedno letadlo denně a to ještě v noci, takže se to moc řešit nedá.

Ptal jsem se jich v Casablance 10 krát, každého jsem tam otravoval, jestli to stihnou přeložit, protože já jsem musel na navazující spoj běžet, jinak by mi uletěl. Všichni mě ujišťovali, že to bude „jako vždycky“ v pořádku. Těsně před nástupem do letadla jsem dokonce viděl svůj bag válet se asi 50m od našeho letadla na ranveji, ale nemohl jsem si pro něj dojit, pohůnek mě zahnal tyčí. Prý to v klidu přeloží. Nepřeložili! Ozaistný kokoti!!!

2.

Foukalo sakra dost, půjčovna a startovací pláž je luxusně umístěná za kopcem, takže tam není poznat síla větru a navíc je tam vítr děsně rozjebanej!

wakebording dakhla

3.

Půjčil jsem si dnes Switch Blade (podělanou Cabrinhu asi sto let starou a vypráskanou ze školy), nějaký PRO Cabrinha prkno a další PRO věci. Nic jiného než PRO tu nemají). Můžu Vám říct, že nic horšího jsem ještě v ruce neměl!!! Prkno celkem ok, ale vůbec se nechtělo odrazit. Stejně jsem to nepotřeboval, protože jsem jenom jezdil tam a zpět. Já, milovník freestylu a jenom jezdil!!! Zlatý Ozony, zlatý Brunotti!!!

Nejdříve jsem si půjčil draka 9m, to mě ale rvalo tak, že jsem při cestě k vodě nekompromisně táhnut drakem proběhnul kolem prkna ležícího na zemi, nezachytil jej a pak se pro něj nemohl 10 minut vrátit. Připadal jsem si jako největší amatér! Navíc mě cestou k vodě začal neodbytně otravovat jeden borec. Myslel jsem si, že potřebuje pomoct, tak jsem mu věnoval chvíli mezi bum prásk.

Ukázalo se, že je to prodavač mušlí! Na vodě jsem jezdil s úplně staženým drakem. Já, kterej jezdí 17ku draka, když ostatní jezdí 9ky!!! Nakonec jsem to vyměnil za 7ku, ale bylo to jen o maličko lepší. Celkově jsem udělal 4 backrolly, žádný kiteloop, žádný frontloop, prostě ježdění na dvě věci!

4.

Tím se dostávám k větru! Aaaaarrghhhh, to jsem zažil naposledy ani nevím kdy! Děsně silný, 15 – 20 m/s a strašně rozjebaný! Prej je to tím, ze včera “vůbec nefoukalo” (bylo prej bezvetří 7m/s!!!) a když se to rozfoukává, je to prej vždycky děravý. No uvidím zítra, mělo by to byt slabší a stabilnější. I dnes večer už to má být stabilnější. Haha, půjdu se na to podívat, má fičet asi 18-22 m/s, to jsem zvědav na tu stabilitu.

5.

Jídlo je tu parádní, tak žeru!

Snad mi přijdou mé cajky dnes večer a snad se vítr zlepší! Zatím kitová známka 4. Ale dám tomu ještě šanci!

Přeji krásný den. Přemek

Report č.2

Dobré ráno Přátelé,

posílám report z Dakhly číslo 2

Děkuji moc za podporu, děkuji za krásné reporty z Čech a vůbec, jsem tak nějak s Vámi rád :). Dnes ráno jsem naměkko, tak jsem Vám to chtěl říct.

Ještě Vám popíšu, co se odehrávalo, než jsem se do Dakhly vůbec dostal: Jak s tím vším většinou nějak vyjebu (Jiří tomu říká dítě Štěstěny), tak tentokrát to všechno pěkně vyjebalo se mnou:

  • Místo, abych letěl z Prahy do Amsterdamu, usmyslel jsem si, že to pojmu studentsky a pojedu autobusem!!! Horší blbost mě nemohla napadnout! 19 hodin na sedadle pro děti z mateřské školky! V Drážďanech do poloprázdného autobusu nastoupili uřvaní Číňani a celou dobu mi řvali do ucha a kopali do sedačky, takže jsem nemohl spát – sesílal jsem na ně celou noc všechnu hrůzu světa. Tam jsem si asi zkazil karmu (zpožděný draci). Tímto se Vám drazí Číňani omlouvám, už se na mě nezlobte :).
  • V Amstru jsem se místo návštěvy kofeeshopu a zhulení tamtéž šel raději vyspat do parku.
  • Velka hádka na letišti s milou dámou, která mi nejdřív změnila místa v letadle na lepší, aby mě hned záhy strašně zjebala za baťůžek do letadla s tím, že ho musím dát dolů do letadla. Byl asi o 10 cm větší než povolený rozměr. Tam jsem s tím vyjebal, lstí si to prosadil a nakonec to bylo dobře, protože jinak bych tu neměl ani ty trenýrky!
  • Zpožděný bag, to už víte, ale je tu a jsem šťastný jako blecha! 🙂
  • A nakonec se dozvím, a to je nejhorší, že na Mlejnech to bylo lepší než v Dakhle, tak to mě dorazilo!!!

Mějte se všichni moc krásně, já jdu foukat. A prosím, držte mi palce, ať si cestou zase nepokazím karmu. Číňany jsem tu neviděl, tak to snad bude v cajku :).

Report č.3

Čau Přátelé,

musel jsem projít bahnem zklamání, temnotou rozčarování, sežrat kýbl pochybností, zlosti, závisti a lidských výkalů, abych se znovuzrodil do dne plného větru, konečně kvalitního kitového vybaveni, drobných krůčků úspěchu a velkého štěstí. Byla to dlouhá cesta, klopýtal jsem, motal jsem v kruhu, ale naštěstí jsem nesešel z cesty a můžu Vám o tom napsat. Jo a nehulil jsem! 🙂

1.

Moje cajky dorazily, takže po zasr… cabrinhách zůstala jen úsměvná vzpomínka a malá jizva na hlavě 🙂 (to si dělám srandu)

2.

Vítr se ustálil, tzn. už to není bum, bum, bum, prásk, bum, prásk, prásk, bum, prásk, prásk o sile 15-20m/s, ale jen naše klasické známé bum-prásk-tralala v rozmezí 15-18 m/s :-). Je to pořád stejně silné, moje 10ka přervaná, když ji foukám, lidi si klepou na čelo, ale já odpovídám bezelstně: to si mám fouknout 14ku?

Nicméně, a to musím Dakhlu pochválit, fouká prostě pořád. Fouká ráno, večer, v noci, teď, před chvílí taky foukalo a bude foukat i za 5 hodin, zítra, prostě pořád. Což je dobře i proto, že se dá celkem hezky spát a nejsou tu komáři.

3.

Unhook I – bratru 5 raleyček s 10kou, stylem: velmi pomalý nájezd – připosraný odraz – poryv 18m/s – let jak kráva – kroceni draka směrem dolů – dopad v rychlosti 50km/hod do děsivého chopu a vln – nekontrolovaný průjezd partou jelit na 5kách stále unhook – poslepu s očima plnýma slané vody – po 200 metrech zkrocení draka, zaháknuti a stoupačka zpět na základnu.

4.

Unhook II – jeden den “nefoukalo” (8-10m/s). Fouknul jsem si 14ku, to už lidi vůbec netušili, cože jsem to vyndal a šel jsem si dat setíček. 14ku tam totiž ještě nikdy neviděli. To byla asi hodinka našeho evropského pojezdu pro bělochy, pěkně večer, při západu slunce, celkem stabil (jenom prásk-tralala, bez bum), dokonce jsme trénoval F16, ale když jsem pln nadšení a s rohlíkem na hubě přijel za základnu, abych se podělil o luxusní podmínky, přišlo další z velkých místních zklamání: nikdo tam nebyl! Nefoukalo, tak to všichni zabalili. I prodavač mušlí zmizel!

5.

Zklamání – předevčírem zase super foukalo (bum-prásk-tralala 15-18 m/s), vzal jsem si Woo měřák skoku a měřím. Polety jako prase, hádal jsem minimálně 12 m, bál jsem se, držky jako prase a večer… 8,8m (můj rekord je 9,6 s drakem 14!). Další z velkých místních zklamání! 🙂 Hledal jsem viníka mého fatálního neúspěchu, dlouho a poctivě, šel jsem i do svých rad, ale nenasel jsem ho 🙂 🙂 :-).

6.

Nadšení – včera zase super foukalo (bum-prásk-tralala tentokrát vice, 16-20 m/s), a já vyrazil na novou Woo session, nahajpovanej, přemotivovanej, zašněrovanej do bot, drak doslova ultrajebal nad hlavou, prostě připravenej tam bud poslat 20 m nebo zemřít a … Woo jsem zapomněl na pokoji! Takže jsem zavolal maminku jednoho ridera, s ultrajebavým drakem nad hlavou a prknem na nohou jsem jí vysvětlil, kde bydlím, kde jsou schovaný klíče (rohožka se v English řekne “that god damn fucker you clean your shoes”) a jak vůbec vypadá to Woo, které nikdy předtím neviděla 🙂 🙂 :-).

Za 10 minut ho přinesla. A já vyhajpovanej jsem dal svůj rekord – sila dopadu na hladinu při držce – 4,8G. Ten skok si pamatuju. Z výšky asi 8 m jsem padal volně dolů, protože zrovna byla krátká pauza mezi bum a prásk. Zarazil jsem si nohy a prdel do hlavy. Ale pak jsem se zmotal a dal svůj další rekord – 10,0 m výška.

Tím jsem si spravil náladu, protože bez té 10ky jsem se cítil lehce amatérsky. Jen mě štve, že jsem nezvednul nohy, aby tam bylo třeba 10,1 a já mohl všude říkat, že skáču přes 10 metrů :-). Včera večer nad Dakhlou poprvé za můj pobyt vyšly hvězdy, vítr si pofukoval svých krásných bum-prásk 15 m/s – 18 m/s, já všude viděl číslo 10 a vzpomínal jsem na synka, Kočič, na Vás kamarádi a cítil se velmi šťastně 🙂 🙂 :-).

7.

Zklamání 2 – dnes Mystic pořádal kitový výlet na otevřené moře (ještě jsem neřekl, že jezdíme na laguně). Nějak se mi nechtělo, ale říkám si, konečně proč ne. Ptal jsem se lokála, ZNALCE (šéfa celého resortu), jak tam vlastně fouká, kolikátku že si mám vzít draka. A on že asi o 2 m/s méně než v laguně. Počítám: bum prásk 15m/s – 2m/s je bratru 13 m/s bum prásk, takže nic zlého netuše jsem si vzal jen 10ku. A to stačilo jen ujít asi 50 metru do chatky a hodit do auta i 14ku.

Cesta byla super, kilometrově krátká, ale na čas dlouhá, pač další znalec, tentokrát šofér zapadnul se čtyřkolkou do písku. Museli jsem auto tlačit asi 300 m, no na konci jsem si vůbec neuměl představit, že budu jezdit, jak jsem byl servanej. A taky že ne, na moři foukalo krásných 7 m/s!!! Se svojí 10kou jsem se mohl jít klouzat. Procházel jsem se po břehu, koukal na 50 kilového kámoše jak jezdí na vlnovce s 10 drakem a posílal všechny hrůzy světa na všechny znalce, co po světe chodí.

Plus jedna krátká příhoda na závěr:

Bydlím v malém kamrlíku se Švýcarem (Mystic dealer pro Schwaic), starej dědek, ukecanej ale v pohodě, milej. Protože jsem přilítl letadlem, musel jsem si to tu podle sebe trochu upravit. Nakradl jsem spoustu věci, které jsem si nepřivezl, hlavně v jídelně a tak, např. olivový olej na tělo a třísla, abych nebyl odřenej od písku a soli.

Taky jsem ukradl skleničku, do které po vzoru našich babiček, chčiju a natírám si tím malou, ale hlubokou díru na noze ještě z Řecka, aby se dobře hojila. Tuhle skleničku s tajemstvím jsem před Švýcarem úspěšně skrýval až do dnešního rána, když jsem se probudil cinkáním jeho vyndaných zubů a dno mé skleničky 🙂 🙂 :-). Rozhodl jsem se své tajemství střežit ještě úporněji :-).

Přátelé, omlouvám se za dlouhý a nevyžádaný e-mail a těším se, až se s Vámi potkám ve stejném časovém pásmu.

Váš Přemík

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *