North Reach 17m aneb můj nový miláček

Na tento moment v mé jezdecké kariéře jsem čekal poměrně dlouho. Řekl bych tak šest, sedm let. Kity jsem měnil skoro každý rok, jezdil jsem vlastně celou dobu Ozony až loni jsem přešel na North. Ale co zůstávalo do teď je největší drak, sedmnáctka, můj miláček. Ozone Zephyr 17m. Měl jsem odhadem 4 generace Zephyrů a řekl bych, že to byl můj nejježděnější drak. Až z toho mezi kamarády vznikl vtip. Skoro pořád jsem jezdil sedmnáctku a když mi připadalo, že to bude na menšího, kámoš Richard říkal: Bacha, je tam metla, Přéma si bere bouřkovou čtrnáctku!

Píšu Zephyr byl. Ano, byl. První ránu mu zasadila má drahá (viz článek https://blog.mysticstore.cz/co-delat-kdyz-udelate-z-draka-jezka-aneb-tipy-na-opravu-duse-v-hlavnim-banu-na-kitu/). Když ho nabodla na nejpichlavější keř v celém středomoří. Ale to se spraví, i když momentálně po zalepení 69 děr v hlavním bánu stále uchází. Druhou a pravděpodobně smrtelnou ránu dostal předevčírem.

Do Řecka mi došel balík a v něm vánoční dárky. Pro Přemíka Transformer, pro maminku neopren a pro tatínka Reach 17m. Chodil jsem okolo krabice jako okolo svatého a těšil jsem se na test. A pak přišel. Krásný večer, vítr kolem 6m. Nafouknul jsem ho a protože mi připadalo, že je to na mě málo, šla jezdit Jíťa. Ano, ta, která mi málem pohřbila minulého miláčka a jde jezdit první! Pak jsem si vzpomněl, že přeci jen spolu máme dvě děti, tak asi budu muset něco obětovat.

Nafouknuto, navázáno a Jíťa valí na vodu. První šlák, vysoký backroll (hm), druhý šlák, double backroll (hmmm), třetí šlák, vysoký frontroll (hmmmm) a raley. Podle úsměvu a vejskání spokojenost. Už to nemůžu vydržet, jdu se převléci a volám Jíťu z vody ven. Sice nerada, ale chápe, že se těším na nového miláčka. Přehákneme draka ve vzduchu a jdu na to.

 

Jaký vlastně Reach 17m je.

První překvapení se objevilo hned při nafukování. Reach 17 má velký průměr hlavního bánu. Větší než Zephyr. Větší bán znamená vyšší letový odpor, ale větší výkon při letu. Rovněž se díky většímu průměru fouká na nižší tlak. Výrobce doporučuje 5 PSI. I při tomto tlaku je drak pevný, při obracení na zemi se nebortí a při letu krásně drží tvar.

Oproti Zephyrovi, který má pět spír, Reach má pouze tři spíry. Tříspírová konstrukce je lehčí, ale pětispíra lépe odolává poryvům a při letu je stabilnější. U Reache jsem ale neměl pocit, že by byla konstrukce měkčí, že by se drak jakkoli kroutil nebo dělal nepředloženosti. A to jsem jezdil chvíli v parádním větru, chvíli v totální srač.., když se vítr stočil přes stromy. I s 5 PSI v duších byl drak stabilní, hladce krájel vzduch, necítil jsem žádný rozdíl oproti Zephyrovi.

Druhé překvapení bylo nízký tah na baru. I v poryvech nerve za ruce. Přitom to není „žádný tah bez odezvy z draka“. Je to nižší tah s přesnou indikací, co drak právě dělá a co je třeba udělat s barem. Po dvou hodinách ježdění mě nebolely ani dlaně ani ruce. Díky nižšímu tahu na baru má člověk pocit, že drak tolik netáhne ani za trapéz. Ale to je falešný pocit. Drak táhne přesně tak, jak má.

Třetí a čtvrté překvapení jsou vysoký boost draka do skoku a dlouhý hangtime. Rozjel jsem se na první frontroll, zatáhnul jsem za bar a překvapilo mě, jak jsem byl vysoko. Znatelně výše než se Zephyrem. A než jsem se přiblížil k vodě, frontroll jsem přetočil a rozplácnul jsem se na záda. Příště točit pomaleji, na výšku a hangtime jsem nebyl připravený. Rychle jsem si na to zvyknul a větší výška se mi zalíbila. Moc zalíbila 😊.

Kiteloopy. Když jsem viděl ten tlustý bán, lekl jsem se, že loopy s Reachem nepůjdou. Ale oni jdou 😊. Drak je svižný, na svoji velikost určitě. V porovnání se Zephyrem reaguje zhruba stejně rychle, pocit z kiteloopu je velmi podobný. Co mi připadalo, že druhá polovina kiteloopu je u Zehyra rychlejší. Ale nic nepřekonatelného. Zkusil jsem svůj oblíbený trik Backroll kiteloop transition a pohoda. Díky větší výšce jsem kiteloopa v pohodě dotočil a v klidu transition odjížděl.

Unhook triky. Kdo byl se mnou na výletě ví, že skoro všechny triky (i unhook) jsem se naučil na sedmnáctce. Unhook backroll, S-band, ralley to byly triky, které jsem při testu Reache zkusil hned zkraje, protože jsem na to byl zvědavý. A zase pohoda. Kite mě vytahoval výše, skákal jsem i ve slabším větru. Ale musel jsem si dávat větší pozor na zatažení barem do stran, protože drak reaguje při unhooku rychleji než Zephyr. To u unhooku není žádoucí, ale Reach se dá zpomalit jednak vývazem na drakovi a jednak zúžením baru.

 

Další jízdní vlastnosti.

Reach parádně stoupe a to i v rozbitém a slabém větru.

Zvládá skvěle low-wind. O tom svědčí fakt, že v jeden okamžik jezdila Jíťa se svými 65 kg (zdaleka nebyla přehulená) a hned na to já se svými 95 kg. Já ho měl zezačátku jako hodně velký low-wind. Rozfoukalo se později. Takže jsem si zkusil low-wind i středně silný vítr.

Reach je předvídatelný, velice rychle si na něj člověk zvykne. Já jsem na vybavení princezna, když mi něco nesedí, nemůžu s tím jezdit. A mám slušné srovnání, protože Zephyr je parádní drak. Ale na Reache jsem si zvyknul ihned a ihned jsem s ním zkoušel i ty pro mne největší triky.

Spolu s Reachem 17m jsem testoval nový bar Navigator 2021. Už Navigator 2020 nasadil laťku velmi vysoko, ale musím říci, že nový Navigator je ještě o kousek lepší. Ale o tom příště.

Podtrženo sečteno. Mám nového miláčka. Desert island kite North Reach 17m.

Jen tak mezi námi, nechcete někdo Ozone Zephyr 17m v parádním stavu (jen co vyměním hlavní šprcku s dvaceti mikrodírkami)? 😊

Aloha a až mě uvidíte s Reachem 17m, klidně mi řekněte o test. Heslo stále platí: „tak už mi ho sakra půjč!“

Přemek