kitetrip
7.10.2018
Kategorie: Cestování, Nezařazené

Přemál v Řecku, podzim 2018

Zdarec borci! Jmenuju se Přemík Venuta (můj táta mi říká Přemál), je mi tři a tři měsíce a jsem už velkej borec ze Štatlu. Naši mě furt někam tahají, ale mně se to líbí.  Naposledy mě vytáhli do Řecka.

Tam se mi to moc líbí, můžu s tátou lézt na maják, řídit auto i na silnici, běhat celej den nahej a co je nejlepší, je tam super moře s delfínama a krabama. Krabů se ještě trochu bojím, ale když jsem viděl, jak jeden velkej vyhnal maminku z vody, mohl jsem se počůrat smíchy! Ukážu vám nějaký fotky, chcete?

To jsem já. V Řecku mi říkali Mauglí. To se mi taky líbilo, nemusel jsem se umejvat a převlíkat a ani jsem nenosil boty. A stejně mě všichni Řekové líbali, když jsem jim řekl „efcharisto“ (děkuji).

Nejdříve jsme byli na Flatlandu. Tam Lukáš vloni ulovil toho hada a chobotnici, to bylo super. Je tam mělké a teplé moře, pořád jsem byl ve vodě. A ráno jsem jezdil s tátou na paddleboardu. A taky se tam dobře fotí, jak naši jezdí. Táta po mamince občas křičí, ať za ten bar pořádně zatáhne, ať není pokakaná (myslím, že to říká jinak), kroutí u toho hlavou a říká „jelito“, ale pak jí vždycky obejme a pochválí jí. Maminka jezdí hezky. A sluší jí to.

Občas se o maminku bojím, protože skáče vysoko a točí se u toho. A když se jí něco povede, táta křičí hurá a spolu mamince tleskáme.

Tady se jí něco hodně povedlo nebo jsem měl hlad, už nevím, tak jsem jí dal pusu. Mám jí moc rád. Ale měl jsem ruku v kapse, to jsem okoukal od táty. Aby si maminka nemyslela, že jsem z toho moc naměkko.

A tohle byl maminky největší progres. Začala skákat rejlíčko (ještě nevím, jak se to píše). Táta z toho měl obrovskou radost a plácal jí po zadku. Mně se to taky líbí, teď maminka jezdí jako pořádnej borec.

Ten černej to je táta. Hned musel mamince ukazovat, že skáče taky rejlíčko a ještě vejš. Ale to maminky se mi líbí stejně víc. Maminka je hezčí.

To je zase progres táty. Začal skákat S-band z rejlíčka a ne rotovat rovnou z vody. Pořád jsem mu to říkal, ale on mě neposlouchal, jelito! Až dojezdí, taky dostane pusu. Na video se můžete podívat zde:

Když byl večer, táta jezdil na hydrofoilu. Celkově trávili s maminkou hodně času na vodě. Dokonce mě netahali ani po žádných výletech, jenom jezdili. Když jezdí táta, s maminkou si čteme, vaříme, nebo si povídáme. Když jezdí maminka, s tátou lezem na maják, běháme, koupeme se, ale pořád maminku sledujeme. Já ale nevím, jestli táta dává pozor na maminku nebo na draky. Táta je na draky háklej. Když ho balí a já na něj někdy schválně šlápnu, táta mi říká, ať toho nechám, jinak že bude jeho ruka divoce, rytmicky, opakovaně a velice energicky dopadat na můj zadek. Ale já se nebojím, táta mě má moc rád.

Na výlet jel s náma zase strejda Abu. Má dlouhý fousy, a když mě někdy zlobí, říkám mu plesnivej dědek. To mi poradil táta. Abu taky hodně jezdil a taky progresil. Skáče už docela vysoko, na to, jak má šedivý fousy. Minulý rok tátovi pomohl zachránit z moře draka, to jsem se o ně fakt bál. Přečíst si to můžeš tady: https://blog.mysticstore.cz/intenzivni-recky-den-aneb-zachrana-draka-z-hloubi-korintskeho-zalivu/

Táta v nějakým rollu. Front nebo back, čert se v tom vyzná. Až já budu jezdit, tak to budu vědět, už se těším.

Máma s Abuem na vodě. Jezdili občas dost blízko sebe, oči vyvalené, říkal jsem si, že je štěstí, že se nezamotají. To by táta nadával.

Táta říkal, že už se můžu učit kajtovat. To jsem moc rád, protože mi předtím říkal, že to půjde, až budu větší. Už jsem větší. Začali jsme s házením draka. To prý musím umět, to je prej základ. To mi šlo a bavilo mě to. Občerstvovací stanice „maminka“ v pozadí.

Pak jsme lítali s cvičným drakem. Aby mi nesvítilo do očí, dostal jsem od Abua brýle. Dobrý, ne? S cvičňákem byla taky sranda, ale bavilo mě to jen chvíli. Táta byl pořád nadšený, ale mně to přišlo nuda.

Jo s velkým, to bylo jiná! To mě bavilo hodně. Nejvíc mě bavilo, když jsem zatahal hodně a táta odjel po břichu pryč. Trochu u toho nadával a říkal mi, že jsem vejlupek, ale stejně vím, že mě má rád.

Ahoj a hezky si zajezdi. Když odchází maminka nebo táta na vodu, jdu s nima až k vodě. Už se moc těším, až budeme jezdit spolu.

Když ráno nefouká, děláme spoustu blbostí. Jeden kluk vytáhnul motor, uvázal si ho na záda a lítal s padákem. Já jsem tam řádil a běhal kolem, táta vejskal a zajímal se o motor, ale maminku to ale nechávalo v klidu.

To jsme s tátou fotili z majáku. Je to moje nejoblíbenější místo v Řecku. Jednou přišel jeden pán, řecky nám nadával, asi ať slezeme, že se něco stane. Moc jsem mu nerozuměl, nahoře je to skvělý a přece se držíme, ne? Táta říká, že pořádně se držet, je základ.

Kousek od Raches je bazen s vařící vodou. Je o dost teplejší než u nás doma ve vaně. Pálilo to, ale nakonec jsem tam vlezl. Nechápu, proč vždycky přesně v okamžiku, když se mi někde začne líbit, naši zavelí, že jedem už pryč.

Taky za námi přijely dvě tety a přivezly čtyři děti. Dva byli kamoši (Adam a David) a dva byli prcci. Furt řvali. Nejdřív jsem je zmlátil, to nepomohlo, tak jsem je ignoroval (strkal jsem do nich). Táta tomu říkal mateřská školka a vždycky se někam schoval. Že prý musí pracovat do práce. Podle táty na této fotce Adam (v popředí) jasně ukazuje (pozadím), co si o tom všem myslí.

S Adamem a Davidem byla legrace. Prali jsme se, házeli jsme po sobě kamení, tahali se za vlasy a švihali se tátovým leashem. Občas jsme si i hráli a jezdili s velkým rozbitým elektrickým autem. Ale ono samo nejezdilo, tak nás táta zapřáhnul. To bylo velké dobrodrůžo, jezdili jsme hodně rychle. Ale řídit naše velké auto je stejně lepší.

To je ono, řízení! Když řídím naše auto, táta mi dělá asistenta. Mačká na pedály, ukazuje mi zajímavé věci a já řídím. Výhodou asistenta je, že když jsem unavenej, asistent si to převezme. Taky máte asistenta?

Někdy ráno, když jsem vstal brzy (před devátou), ležel vedle auta divnej chlap. Bál jsem se ho, vypadal jako bezdomovec. Ale nakonec to vždycky dobře dopadlo, protože to byl Abu.

Poslední den táta říkal, že byl nejlepší vítr a že si nejlépe zajezdil. Rozloučili jsme se s Flatlandem pořádným kajtováním a blbnutím.

Táta říkal, že je nejšťastnější chlápek na zemi, když od nás dostal pusu. Já měl radost, i když mě studil na zádech mokrým neoprenem. Táta jezdil v neoprenu, protože byl nemocný. Ale já si stějně myslím, že jen simuloval před mateřskou školkou. Asi se mu nechtělo nic dělat. Ale to mně taky ne. Říká se tomu „Grík stajla“.

Než jsme odjeli, šel jsem se rozloučit s mořem. Moc se mi tam líbilo a už se těším na příští výlet. Jak znám naše, tak se doma moc neohřejeme a zase někam vyrazíme. Už se těším. Zase vám udělám pár fotek, jestli budete chtít. Budete chtít?

Aloha Přemál

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *